Gotický hrad založený na přelomu 13. a 14. stol., který přitahuje návštěvníky svou raritou – unikátním kamenným mostem, sloužícím výhradně k obranným účelům. V 17. stol. byl na přání španělského majitele dona Huerty do hradního prostoru vestavěn pozdně renesanční zámek. Velhartice patří ke klenotům české hradní architektury. Více zde.

Doporučení: Prohlídkový okruh (cca 50 min.) s výstupem na jedinečný obranný most, skýtající malebný pohled na předhůří Šumavy.

Virtuální prohlídka zde

Gotický hrad založený ve 14. stol. císařem Karlem IV. na ochranu zlatých dolů a nedaleké obchodní stezky. V 15. a 16. stol. byl českými králi často zastavován různým věřitelům, v 17. stol. koupilo již zchátralý hrad město Kašperské Hory, které je jeho vlastníkem dodnes. Díky úchvatným pohledům na Šumavu patří dnes k nejnavštěvovanějším hradům v západních Čechách. Více zde.

Doporučení: Prohlídkový okruh Západní věž (cca 50 min.) s výstupem do střechy západní věže hradu skýtající jedinečný výhled na Šumavu.

Poznámka: Přístup k hradu je možný pouze pěšky z autobusového parkoviště vzdáleného 1,2 km.

Virtuální prohlídka zde

První hrad byl na tomto místě postaven roku 1300. V době husitských válek byl ale dvakrát dobyt, proto se roku 1490 jeho majitelé rozhodli pro nákladnou rekonstrukci s cílem vytvořit z hradu nedobytnou pevnost. Přestavba hradu byla finančně natolik nákladná, že museli po 40 letech nedokončený hrad prodat. Ten nebyl již nikdy dostavěn a od té doby pustl. Dnes je Rabí největší hradní zříceninou v Čechách. Více zde.

Doporučení: Prohlídkový okruh Věž (cca 45 min.) nabízí prohlídku hradních nádvoří a 26 m vysoké vyhlídkové věže.

Virtuální prohlídka zde

Tento unikátní vodní hrad patřil ve své době, tedy na počátku 16. stol., k nejlepším pevnostem v Čechách. V 17. století byl svými majiteli jako nepohodlný opuštěn a později využíván jako sýpka na obilí. Dnes je zrekonstruovaný hrad jediným vodním hradem v západních Čechách s dochovanými zbytky opevnění a vodních příkopů. Více zde.

Doporučení: Prohlídkový okruh (cca 55 min.) nabízí prohlídku obytných prostor, zařízených podle zvyklostí ze 16. stol. včetně kaple a tanečního sálu.

Virtuální prohlídka zde

Kašperské Hory vznikly jako hornická osada v 13. století. Ve 14. stol. je město centrem nejvýznamnějšího zlatonosného revíru v Čechách, na jehož obranu byl vystavěn nedaleký hrad Kašperk. V 15. stol zde bylo v provozu asi 40 štol. Většina z nich byla opuštěna v době třicetileté války. Pod městem stále zůstávají nevytěžené zásoby zlata. V dnešní době mají Kašperské Hory okolo 1600 obyvatel a jsou střediskem letní i zimní rekreace. Více zde.

Železná Ruda (1800 obyvatel) je „hlavním městem“ turismu na Šumavě. Své jméno dostala osada podle bohatých ložisek železné rudy, které byly v 16. stol. zpracovávány v okolních hamrech. Od 17. stol. je zpracování železa postupně nahrazeno sklářstvím. Rozvoj turismu nastává po roce 1878, kdy došlo k otevření společného hraničního nádraží v hraničního nádraží v Bayerisch Eisenstein, jehož budovou dodnes prochází státní hranice. Od roku 1991 je nádraží po 40 leté odmlce opět využíváno pro pravidelný provoz. Více zde.

Špičák, původně hornická osada, leží v údolí mezi horami Špičák a Pancíř. Podnětem pro založení dnešního rekreačního střediska byla stavba železnice z Plzně do Bayerisch Eisenstein. Součástí tratě byl špičácký tunel (vybudován roku 1873), který vede pod horou Špičák a je dnes s 1747 m druhým nejdelším železničním tunelem v České republice. V současnosti je Špičák se třemi areály největší lyžařskou oblastí na Šumavě.

Tato osada byla založena na konci 15. stol dřevorubci na Zlaté stezce vedoucí z Pasova do Čech. Již ve 14. stol. se ale v údolí Kvildského potoka rýžovalo zlato, stopy po rýžovištích jsou patrné dodnes. Kvilda je nejvýše položenou osadou v Čechách, žije zde 170 stálých obyvatel. Uprostřed obce se nachází pseudogotický kostel sv. Štěpána. V 19. stol. obec proslavily podmalby na skle. Dnes je Kvilda nejvýznamnějším turistickým centrem centrální Šumavy. Více zde.

Obec Prášily, ležící na úpatí hory Poledník, vznikla v 18. stol jako sklářská osada při sklářské huti rodiny Abelů, která vyráběla vysoce kvalitní sklo a zrcadla. V 19. stol zde vznikla pila a papírna – jedna z nejstarších v Čechách. Po 2. světové válce bylo 1022 převážně německých obyvatel odsunuto. Po začlenění do vojenského výcvikového prostoru ztratily Prášily kontakt s okolním světem. Od roku 1991 se stávají opět turistickým a rekreačním centrem. Více zde.

Tato horská vesnice byla založena dřevorubci v 18. stol. a dnes patří k nejznámějším rekreačním místům. V obci, kde dnes žije kolem 300 stálých obyvatel, se nachází domy s typickou šumavskou architekturou (valbová střecha, okrasné balkónové ochozy, stěny obložené šindelem), jako například Klostermannův dům, ve kterém byl častým hostem známý šumavský spisovatel Karel Klostermann. V obci se nachází kostel Nejsvětější Trojice z roku 1804. Více zde.

Tato horská osada vznikla v polovině 18. stol. jako rybářská osada na místě, kde soutokem tří potoků vzniká řeka Vydra. Na začátku 19. stol. sem přicházejí dřevorubci. Vytěžené dřevo je přepravováno do údolí pomocí nedalekého Vchynicko-tetovského kanálu. Od roku 1826 byly na Modravě zpracovávány vybrané smrky z okolních lesů na rezonanční destičky pro výrobu hudebních nástrojů. U Modravy se nachází největší a nejvýznamnější komplex šumavských slatí. Více zde.

Sklárna v údolí Otavy v Anníně byla založena v roce 1796. Specializovala se především na křišťálové sklo a patřila k nejvýznamnějším v Rakousku – Uhersku. Doba největšího rozkvětu sklárny je spojena s rodinou Schmidtovou, která vlastnila sklárnu od 19. stol. do roku 1945. Dnes je v Anníně pouze brusírna skla, která se specializuje na broušení olovnatého křišťálu. Více zde.

Doporučení: Prohlídka brusírenské dílny (možnost seznámit se s postupy výroby broušeného skla, prohlédnout si brusiče přímo při práci).

Doporučení: Návštěva firemní prodejny (sklo za výhodné ceny, každý kus je ručně vyrobený originál).

Obec ležící na březích Teplé Vltavy proslavily v minulosti především výrobky místní sklárny, založené v roce 1834. Obec i sklárna se původně jmenovaly Eleonorenhain (Eleonořin háj), na počest manželky Jana Adolfa ze Schwarzenberku, tehdejšího majitele panství. Sklárna vyvážela své výrobky do USA, Francie, Belgie nebo Itálie. Svoji činnost ukončila po roce 1995. Někteří místní skláři pokračují v tradici v malé místní sklárně Barbora. Více zde.

Doporučení: Návštěva sklářské huti Barbora (rukodělná sklářská výroba, možnost prohlídky a nákupu sklářských výrobků).

Jeden z nejkrásnějších výhledů na Šumavě, především na druhou nejvyšší horu celého pohoří – dvojvrchol Velký a Malý Roklan (1453 m). Na této pláni, kterou procházela ve středověku Zlatá stezka, se nacházely již v 16. stol. drobné sklárny.

Název osady vznikl podle pramene s léčivou mocí poblíž kostela. Po 2. světové válce osadu opustilo původní německé obyvatelstvo a po roce 1948 se stalo správním střediskem vojenského výcvikového prostoru. Dnes je Dobrá Voda poutním místem s židovským muzeem Dr. Šimona Adlera. Ze silnice je krásný výhled do předhůří Šumavy.

Původně se jednalo o osadu při sklářské huti na duté sklo z roku 1785, nazvanou podle majitele panství Filipa Kinského. Po zániku sklárny zde vznikla dřevorubecká osada. Ze silnice je krásný výhled na dvojvrchol Roklanu (1453 m).

Nejkrásnější šumavská řeka, která protéká hlubokým romantickým kaňonem. Koryto je zaplněno žulovými balvany vznikajícími silným rozpadem skal v okolí Vydry. Žulové balvany zde mají velikost 3 - 5 m a řeka přes ně stéká prudkými peřejemi. Erozní síla vody dala vzniknout zajímavým útvarům – tzv. obřím hrncům – vymletým prohlubním v žulových balvanech. Více zde.

Tato šumavská řeka vzniká soutokem řek Vydra a Křemelná. V minulosti byla nazývána zlatonosná Otava, protože již v době před více než 2000 lety rýžovali Keltové na jejím horním toku zlato. Konec rýžování nastává ve 13. stol. Dodnes jsou ale na březích řeky patrné malé písčité pahorky – nahromaděný odpad vzniklý při rýžování. Více zde.

Nejdelší a asi nejkrásnější česká řeka. Pramení jako Teplá Vltava na svahu Černé Hory na Šumavě poblíž státní hranice s Německem. Jako Vltava je označována teprve po soutoku se Studenou Vltavou, pramenící v Bavorsku. Tok Vltavy se stal Bedřichu Smetanovi předlohou pro stejnojmennou a světově proslulou symfonickou báseň z cyklu Má vlast. Více zde.

15 km dlouhý kanál, vybudovaný kolem roku 1800 rodem Schwarzenberků, usnadňoval dopravu dřeva ze Šumavy do údolí, protože divoká řeka Vydra byla k tomuto účelu nepoužitelná. Název kanálu, který byl částečně využíván až do roku 1958, je odvozen od dnes již neexistující osady Vchynice-Tetov, která se nacházela v jeho blízkosti. Více zde.

Typický příklad horského rašeliniště, které se rozkládá na ploše 103 ha. Je chráněnou přírodní rezervací již od roku 1933. Název Jezerní dostala tato slať podle malého jezera, dnes již zarostlého. Část slati je zpřístupněna po krátkém dřevěném chodníku, na jejím okraji byla vybudována vyhlídková věž.

Horské rašeliniště leží v údolí horního toku Vltavy poblíž Informačního centra Národního parku Šumava Svinná Lada. Část slatě byla v 19. století zničena těžbou rašeliny. Dnes je známa především jako místo s největším slatinným jezerem v České republice (1,3 ha) na kterém se nachází plovoucí ostrůvky. K jezeru vede naučná stezka (260 m). Více zde.

Tzv. „Šumavské moře“ je největší vodní plocha na území České republiky (48 km dlouhá, až 10 km široká). Byla postavena v 50. letech 20. stol. na řece Vltavě a pojmenována podle osady Lipno, kde se nachází 25 metrů vysoká hráz s vodní elektrárnou. Lipno je nejvýznamnější rekreační oblastí na Šumavě s velkým množstvím hotelů a kempů. Nádherným zážitkem je výletní plavba lodí s výhledem na krásnou přírodu. Více zde.

Tato přehrada, ležící při silnici Železná Ruda – Nýrsko, byla vybudována v 60. letech 20. stol. na řece Úhlavě nedaleko města Nýrsko. Slouží jako zásobárna pitné vody pro oblast Klatovska, její maximální hloubka je 35 m. Poblíž přehrady se nachází zrekonstruovaný kostel sv. Wolfganga. Nejkrásnější pohled na nádrž je z vlakové trati Klatovy – Bayerisch Eisenstein.

Je nejnavštěvovanějším muzeem na Šumavě disponujícím rozsáhlými sbírkami. Najdeme zde mimo jiné preparáty vzácných nebo vyhubených šumavských zvířat, informace o chráněných územích. V rámci historické expozice se mohou návštěvníci seznámit s osídlením Šumavy, dějinami těžby zlata, zemědělstvím, dřevařstvím, lidovým uměním, středověkými plastikami a především sklářstvím (výrobky firmy Meyr z Lenory nebo sklárny v Anníně). Muzeum je otevřeno od května do října. Více zde.

Železnorudskému muzeu dala základ rodinná sbírka sklářského rodu Abele zahrnující především sklo, nábytek a rodinné portréty. Rodinná sbírka byla uložena ve vile, kterou v roce 1887 postavil poslední příslušník rodu Kryštof Abele, a ve které se železnorudské muzeum nachází dodnes. Muzeum je otevřeno od května do října. Více zde.

Sušické muzeum se nachází v prostorách renesančního domu v rohu historického náměstí. Při prohlídce mohou návštěvníci vidět gotické plastiky, sušický cínový poklad ze 16. století, staré tisky a prvotisky z knihovny místního kapucínského kláštera nebo expozici šumavského sklářství. Největší pozornost je věnována historii sušického sirkařství, které sahá až do roku 1839. Nejnovějším exponátem muzea je mechanický betlém (jeden z největších mechanických betlémů v ČR s rozlohou přes 16 m²). Více zde.

Muzeum vzniklo v roce 1997 jako památník židovského historika a rabína Dr. Šimona Adlera, který se v Dobré Vodě narodil a v roce 1944 se stal obětí holocaustu v koncentračním táboře Osvětim. Výstava dokumentuje životní příběh dr. Adlera a jeho rodiny, každodenní život Židů na Šumavě v době před 100 lety, kulturu a náboženství židovských obyvatel v západočeském pohraničí a připomíná památku 110-ti zaniklých komunit v této oblasti. Více zde.

V podkroví středověkého domu na náměstí v Kašperských Horách se nachází jedna z největších tuzemských sbírek historických motocyklů. Sbírka je neustále rozšiřována a postupně doplňována o historická jízdní kola. Výstava českých hraček dokumentuje vývoj české produkce v tomto odvětví. Více zde.

Muzeum je umístěno v části zámku, který byl postaven na místě hradu ze 13. století. Poslední stavební úpravy zámku byly provedeny po požáru v roce 1857 posledními majiteli z rodu Schwarzenberků. Expozice: příroda v národním parku Šumava, historie knihtisku ve Vimperku, sklářství a dějiny města. Více zde.

Muzeum se nachází v domě, kde se roku 1805 narodil významný spisovatel, básník a malíř Adalbert Stifter. Ve 13 letech však Stifter své rodiště opouští a většinu života žije ve Vídni a Linci. Do rodného kraje se však často vracel ve svých románech a povídkách. Více zde.

Již v 18. stol. byla Dobrá Voda významným poutním místem, kde byl uctíván poustevník Vintíř. Po roce 1948, kdy se stává správním střediskem vojenského výcvikového prostoru, byl kostel přeměněn na skladiště. Po roce 1990 došlo k jeho obnovení a kostel se stává česko-německým poutní místem. V kostele je umístěna světová rarita – monumentální skleněný oltář a křížová cesta vyrobená ze skla. Více zde.